 |
 |
 |
 |
ČSV, z.s., ZO Pardubice
Český svaz včelařů, z.s., základní organizace Pardubice
Sídlo(adresa): Pardubice, Klášterní 54, 530 02
Dnes je 18. dubna 2024, čtvrtek
Je 16. týden, sudý, 109. den v roce a svátek slaví
Valérie, Verner
Zítra má svátek
Rostislav, Rostislava
| << | Duben 2024 | >> | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18
|
19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | |||||
Dnešní významný den:
Mezinárodní den památek a sídel.
Slunce dnes v Pardubicích vychází: 5:57 zapadá:19:56
Měsíc dnes v Pardubicích
zapadá: 04:29 vychází: 14:01
| Současná fáze Měsíce: |
|
|
|
Ankety |
|
|
Ke stažení |
|
|
Mapa nákaz |
|
|
Některé prodejny |
|
|
Přidat k oblíbeným |
|
|
Učitelé včelařství: ČSV /SOUV-VVC |
|
|
Zajímavá videa |
|
|
Zajímavé články |
|
|
Zábava |
Co je kroj?
Slovník spisovné češtiny tento pojem vysvětluje jednoduše - oděv charakteristický pro určitý kraj. Podrobnější zprávy o kroji venkovanů se obecně spojují s dobou osvícenství, tj. s polovinou 18. století, kdy vzdělané kruhy obracejí svou pozornost vlivem filozofie trochu k lidu. Je třeba vědět více o lidu, kterému se má s úspěchem vládnout. Po celé Rakouské monarchii se proto konají různé soupisy a kroje se dostávají do úředních spisů. V roce 1791 se do Prahy na českou korunovaci císaře Leopolda II. sjíždějí pozvané krojované družiny. Z tohoto zájmu vycházejí i první kolekce malířských studií krojů venkovských lidí. K podobné akci došlo i při další korunovaci, tentokráte Ferdinanda V., v roce 1836. K oslavám patřila velká sešlost venkovanů ve svatebních a svátečních krojích z celého českého království. Ve sbírce Národopisného muzea v Praze jsou dodnes uloženy kvašové obrázky venkovských účastníků této korunovace. Je to jeden z nejcennějších ucelených obrazů oblečení českého lidu své doby.Po roce 1848 se však v řadě krajů začínají kroje odkládat. Na druhé straně sílí národní hnutí. Začínají se objevovat i vážné studie a beletristické postřehy o krojích - např. Božena Němcová z Domažlicka, Karolína Světlá z Podještědí, práce K.J. Erbena, malířské studie moravských krojů Josefa Mánesa a dalších.
Velká vlna zájmu o kroj a jeho dokumentaci však čeká na 2. polovinu 19. století. Z řady krajů je zřejmé, že původní oblečení již nejde v živém procesu udržet. Vzniká tedy vlna národopisného sběratelství a vystavování - v roce 1891 na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze v expozici Česká chalupa, v roce 1895 na samostatné Národopisné výstavě Českoslovanské opět v Praze. Národopis se postupně formuje jako vědní obor. Kromě Národopisného muzea v Praze se v současnosti o udržování krojů a přibližování jejich historie současné generaci starají i baráčnické obce a župy po celých Čechách. Jednou z nich je i naše obec.
Langhammerová, J.: České lidové kroje, Praha 1994, s.7 - 8
Naše
planeta je rozdělena na státy a národy. Tyto se
liší několikerým projevem. Především
je to rasa - povaha a charakter obyvatel. I způsob života je v
každé zemi a národě jiný, odlišný,
osobitý. Čím jsou národy sebe
vzdělanější i způsob života a jeho projev je
odlišnější. Je to především řeč,
strava, bydlení a zábava. Velmi výrazným
projevem je ošacení - oděv. Je podmíněn,
prostředím i módou. Od pravěku mají národy
prvky oděvu, které jsou poznávací značkou
příslušnosti a zároveň je rozlišují
od ostatních národů. Po letech vývoje se vytvořil
vrcholný bod, který byl nazván -
národní kroj. U nás byl kroj souhrnem ladnosti,
krásy a vkusu zdůrazněn výšivkou, krajkou,
drahými látkami: brokátem, hedvábím,
aksamitem a podmalován svěžími barvami a korunován
vzornou čistotou a nadýchnut nažehleností. Stal se
důležitým projevem samobytné národní
kultury - hmotné i umělecké.
Nejpopulárnější z českých krojů je kroj
plzeňský, dále pak středočeský,
jihomoravský, hanácký,
píšťanský a další. Všechny
vycházejí z původu slovanského:
vévodící bílá barva, bohaté
řasení krásná výšivka
vycházející ze slovanského ornamentu,
kouzelnost krajky a zlatého krumplování. Toto
všechno sladěno je v symfonii krásy, líbeznosti,
ladnosti a podmanivého kouzla, vytrysknuvší ze
srdce a duše tvůrců, vedena jen geniem lidu. Proto
národní kroj je projevem kultury.
Následkem tempa dnešního
života, odložili jsme kroj do truhel a vitrín muzea. Právě my Pardubičtí včelaři
jsme pokračovateli v lidové tradici.
Vznikem našeho nového kroje vzniká pro nás nová povinnost péče o
včelařský kroj a jeho popularizace.
Příležitostí k popularizaci krojů jsou včelařské
schůze, Městské slavnosti- Dny medu, včelařské
setkání a sjezdy, krojové přehlídky,
zahraniční návštěvy, to jsou příležitosti,
kdy oblékáme náš krásný kroj.
Nosíme kroj správně řešený a
oblečený, esteticky bezvadný a vzorně čistý. Neoblékejme k němu nevhodné
doplňky, moderní obuv, kabelky, módní účesy. Sukně kroje musí být opatřena
kapsářem na nezbytné maličkosti pro ženu. Můžeme ke kroji nosit uzlík (neboli
jilec), je vhodnější než novodobá taška byť i staromódní.
Protože národní
kroje krajové jsou dnes materiálově nedostupné, řídí se kroje spolkové .
Náš nový kroj je vytvořen v českém národním duchu, a proto se národním krojům podobá. Je symbolem svého kraje barvou červenou a bílou. Je to kroj jednoduchý, cenově i materiálově dostupný, velmi líbivý; pokud je bez pouťových ozdob a mašlí.
(-podle slov Třebízského.)
Nechť zásluhou Pardubických včelařů zazáří náš spolkový kroj jako nádherná duha na letní obloze – jako jasná píseň v rozkvetlé přírodě - jako démant mezi křemeny
Předpověď počasí pro Pardubice
Počasí v celé Evropě
Webové kamery:
Pardubice, Trutnov, Praha
meteorologické kamery
tisíce kamer po celém světě
Hustota zavčelení
