Rok 2012 je rokem 140. výročí založení včelařské organizace

Byla jsem se 6. 7. 2012 podívat na 15. Všesokolský slet. Sokol letos slaví 150 let založení. Připomínal si svou historii v jednotlivých župách od května do června a oslavy vyvrcholily v Praze začátkem července vystoupením 10 500 cvičenců. Byl to velký zážitek, vidět, že sokolové stále žijí, stále se starají o děti a hlásí se ke svým zakladatelům a tradicím. Tak jsem si vzpomněla na náš svaz, který nic neslaví (alespoň si na žádné oslavy snad kromě Janiše nevzpomínám), nic si nepřipomíná, a když se o něm píše, tak jde většinou o nějaký průšvih (není med, je mor, varroáza) nebo kolik dostaneme dotací.

Svá výročí slaví pouze jednotlivé základní organizace, které mohou na své oslavy a vydání almanachu obdržet od ČSV příspěvek až 5 000 Kč, na což máme směrnici. z vlastní zkušenosti vím, že tam, kde se slaví, mají členové k sobě blíž, scházejí se pravidelně, organizují vzdělávací i jiné akce, méně se hádají a své členy neztrácejí, ba právě naopak.

Protože jsem v 90. letech řešila právní nástupnictví včelařských spolků, které již neexistovaly, avšak v katastru nemovitostí jako vlastníci nemovitostí (většinou na základě přídělových listin) figurovaly, musela jsem se seznámit s historií spolků a svazů a prokázat, jak přecházel majetek z těchto spolků na svaz a základní organizace. Jinak by majetek propadl státu. Mám tak k dispozici historické stanovy jednotlivých spolků, svazů, zemského ústředí a další dokumenty. a právě mezi nimi jsem objevila též časopis Včelařství vydaný u příležitosti oslav 100. výročí včelařské organizace. Tyto stoleté oslavy měly i své logo. Časopis vyšel v r. 1972, což znamená, že letos má včelařská organizace 140 let.


Připomeňme si jen velmi stručně historii včelařské spolkové činnosti především zemských včelařských organizací.

Jak víme, první včelařský spolek vznikl v r. 1864. Byl jím Včelařský spolek v Chrudimi.

1868 vznikl v Brně samostatný včelařský spolek vedený MUDr. Živanským. Bylo tak započato úspěšné zakládání dalších spolků. Následovaly České Budějovice, Český Brod, Rychnov nad Kněžnou, Jaroměř, Písek, Hořice, Kralupy nad Vltavou, Bruntál…

Tato situace v jednotlivých zemích, zvláště v Čechách vedla české včelaře k ustavení přípravného výboru Včelařského spolku pro Čechy v r. 1871, v němž měly být sdruženy včelařské jednoty a spolky včetně jednotlivců. Ustavující schůze se konala 22. března 1872 v Praze, kde bylo rozhodnuto, že tento spolek bude spolkem zemským. Proto se toto datum považuje za počátek včelařské organizace, kterou je nutno odlišovat od počátku spolčování včelařů v jednotlivých spolcích. Včelařský spolek pro Čechy působil jen krátce, od r. 1874 se stal spolkem pro Prahu a po deseti letech splynul se Zemským ústředním spolkem, který vznikl v roce 1874. Později došlo k přejmenování tohoto spolku na Zemský ústřední spolek včelařský pro království české v Praze. Jeho předsedou se v r. 1884 stal Josef Kebrle, který 40 let řídil české včelařství.

I na Moravě už za Živanského toužili moravští včelaři po vlastním ústředí. Zemské ústředí spolků včelařských na Moravě bylo ustaveno 12 .4. 1898. Roku 1912 však byla jednota moravských spolků rozbita.

Svou historii má i slezské včelařské spolčování. v r. 1993 byl ustaven Zemský ústřední spolek včelařský pro vévodství slezské se sídlem v Opavě. Tento zemský ústřední spolek sdružoval však včelaře třech národností – české, polské a německé. 1897 slezští čeští včelaři v čele s legendárním Janem Bohmem založili první český včelařský spolek ve Slezsku. Když v r. 1903 vznikl včelařský spolek v Bílovci, mohlo se ustavit české Zemské ústředí včelařských spolků pro vévodství slezské.

Činnost zemských ústředí byla obnovena hned po první světové válce v r. 1919. Sjednocovacím úsilím Čech, Moravy a Slezska byl ustaven v r. 1921 Svaz Zemských ústředí spolků včelařských v ČSR. Svaz byl uznáván jako nejlépe pracující zájmová skupina v ČSR. Jeho činnost byla podstatně oslabena až r. 1938 a svaz zanikl 31. 7. 1943 na základě vládního nařízení protektorátního ministerstva zemědělství pro Čechy a Moravu. Zanikl v podstatě sloučením se Zemským svazem sdružení chovatelů hospodářského zvířectva v Praze a podobně tak na Moravě.

Ihned po druhé světové válce vznikly snahy obnovit činnost zemských ústředí a Svazu. 29. 8. 1947 byla založena Jednota včelařů v Praze. Byly zachovány samostatné včelařské spolky s právem přijímat včelaře jako členy Jednoty včelařů. v r. 1947 měla 88 900 včelařů sdružených do 1 023 spolků. Územně byla rozdělena do 36 včelařských žup se třemi ústředími. Později byla struktura Jednoty včelařů přizpůsobena obvodům krajských národních výborů a pod vedením Františka Krejčího (předsedou Jednoty včelařů byl od r. 1954) byl svolán 1957 ustavující sjezd Československého svazu včelařů. Předsedou se stal František Krejčí a tajemníkem Stanislav Kodoň. v r. 1961 vznikly okresní výbory, aby byl umožněn lepší styk včelařských organizací s orgány veterinární správy. v r. 1965 byly zrušeny krajské výbory.

Zákonem o federativním uspořádání ČSSR v roce 1970, kdy se osamostatnil SZV, vznikly podmínky pro svolání ustavujícího sjezdu Českého svazu včelařů. Sjezd se konal v r. 1971 a zvolil předsedou Emila Jeníčka. Od té doby existuje Český svaz včelařů v podstatě se stejnou strukturou. Velkými změnami prošly Stanovy ČSV v r. 1990, které bezprostředně reagovaly na změny společnosti v souvislosti se „sametovou revolucí“ v r. 1989. Ty velké změny tkvěly hlavně v tom, že stanovami byla delegována právní subjektivita základním organizacím a okresním výborům. Do této doby byl vlastníkem veškerého majetku pouze svaz a jen svaz byl právnickou osobou.

V r. 2006 byla v souladu s právními předpisy provedena změna názvu připojením dodatku o.s. (občanské sdružení) – Český svaz včelařů, o.s..


Z uvedených faktů vyplývá, že vývoj včelařské spolkové činnosti na úrovni střešních organizací byl velmi složitý. Přesto jsme se v průběhu 19. a 20. století propracovali k centrálnímu řízení včelařství, k jednotnému Českému svazu včelařů.

Máme bohatou historii, máme svou knihovnu, rozsáhlý archiv. Tím se může málokterý svaz pochlubit. Měli bychom si pravidelně připomínat svou historii a osobnosti, které se zasloužily o to, kde včelařství v současné době je. Měli bychom si připomínat minulost, abychom nezapomínali, abychom se poučili. Měli bychom slavit svá výročí, zviditelňovat se navenek, „prodávat se“, vyzdvihovat naše osobnosti, které se zasloužily o rozvoj včelařství a spolkovou činnost včelařů, srovnávat včelaření tehdy a nyní, pochlubit se našimi úspěchy a není jich málo - máme včelařské stanice – Jabloňany, Rosice, obchodní společnost Včelpo, s.r.o., která patří jen nám, včelařské vzdělávací zařízení SOUVč-VVC, o.p.s. Nasavrky - vzdělávací centrum, které je hodno závisti zahraničních včelařských svazů. Máme normu Český med, Svépomocný fond, úrazové pojištění členů, Zlatou včelu …….

Svou pozornost by si zasloužily i Patenty Marie Terezie, které platily 170 let a po celou dobu platnosti přinesly včelařům pomoc, podporu a ochranu včelstev.

Máme to, co nemají žádná jiná včelařská občanská sdružení působících v současné době v ČR.

Máme historii. Ta se nedá koupit. Ta buď je nebo není. Nezapomínejme na ni.

Mgr. Jarmila Machová

Valid HTML 4.01 Transitional